Hana Svatoňová, absolventka učitelství matematiky a zeměpisu na naší fakultě, která se dále specializovala na kartografii, geoinformatiku či dálkový průzkum Země, zastává od jara letošního roku ve vedení naší Přírodovědecké fakulty roli proděkanky pro vnější vztahy, komunikaci a marketing. Zkušenosti pro výkon této funkce nasbírala již ve vedení univerzity, když v letech 2016 – 2020 byla prorektorkou pro vnější vztahy celé univerzity a před tím také proděkankou pro rozvoj a vnější vztahy na Pedagogické fakultě.
Jak jste se od geografie dostala k marketingu? Mají tyto obory něco společného?
Geografie mě naučila hledat, pojmenovávat a analyzovat různé jevy, využívat syntézu a získaná data interpretovat. I v marketingu se hodně pracuje s daty. Je to odborná disciplína, založená na datech získaných prostřednictvím nejrůznějších průzkumů mínění, chování spotřebitelů (v našem případě uchazečů, studentů i absolventů), ale i za pomoci dalších analytických nástrojů. Na základě získaných dat, které se také musí správně interpretovat, se pak přijímají marketingové strategie, jež se následně opět ověřují a zpětně vyhodnocují. Z tohoto pohledu mají oba obory mnoho společného.
Jak by tedy měla vypadat marketingová strategie naší fakulty? Jaké jsou v této oblasti priority?
V prvé řadě je třeba se zaměřit na získání kvalitních uchazečů o studium a prezentovat fakultu nejen jako instituci připravující absolventy na kariéru špičkových vědců, ale také jako fakultu, která je schopná vzdělávat experty pro praxi a vychovávat kvalitní učitele přírodovědných oborů a matematiky. Uchazečskou kampaň proto povedeme ve třech liniích, a to na zájemce o vědeckou kariéru, na budoucí experty, kteří chtějí pracovat v odborných firmách, i na učitele přírodních věd.
Stačí na získání kvalitních uchazečů marketingová kampaň?
Jen marketingová kampaň určitě nestačí. Musíme si uvědomit, že získat vyšší počet kvalitních uchazečů je úkolem pro celou fakultu. Začíná to kvalitou výuky, na to navazuje kvalitní výzkum a samozřejmě je důležité i zázemí a adekvátní vybavení. Na tom, kolik kvalitních uchazečů se k nám přihlásí, se tedy podílí každý učitel svou každodenní výukou a přístupem k současným studentům, ale i neučitelští zaměstnanci, kteří přispívají k budování vnitřní kultury naší fakulty. Všechny dosavadní průzkumy totiž ukazují, že na rozhodování uchazečů o výběru oboru, školy a toho, kam se v případě přijetí nakonec zapíší, má často největší vliv doporučení staršího spolužáka, kamaráda, učitele, či vlastní zkušenost, kterou uchazeč získá, již v době studií na střední škole. Všichni se podílíme na vnímání naší fakulty veřejností, tvoříme tak značku naší fakulty, její brand. A ten uchazeči vnímají, chtějí studovat na kvalitní škole.
Jaká je potom role proděkanky, případně role marketingového oddělení?
Mým úkolem je seznamovat ředitele ústavu a lidi, kteří jsou přímo spojeni s přípravou kampaně s daty a výsledky výzkumu, s průběžnými hodnoceními kampaně. Společně s marketingovým oddělením pak usilujeme o to, aby se pozitivní doporučení a dobré zkušenosti našich studentů, co nejvíce dostaly k širší veřejnosti, aby se sdílely a s využitím všech dostupných kanálů zasáhly co nejširší, a přitom relevantní publikum. Pracujeme na tom, aby si k nám studenti přihlášku nejen podali, ale také se k nám ke studiu zapsali.
Podařilo se něco v tomto ohledu už v během prvního semestru, kdy jste zastávala roli proděkanky?
Ano, hned po 1. únoru jsme zanalyzovali kampaň a upravili její cílení, směřování, využili sociální sítě. Byla to intenzivní práce, které kampaň upravila a zlepšila výsledky. Nově jsme nastavili pokračování kampaně. Nyní jej podporujeme a provázíme dalšími fázemi přijímacího řízení, tedy přes přijímací testy až po nejdůležitější fázi rozhodnutí, tedy k zápisu na fakultu. Proto jsme letos například zaslali přijatým studentům blahopřání pana děkana, dopis ředitele ústavu či osobně adresovanou motivační pohlednici s „přírodovědně“ pojatou zmrzlinou. Emoce k rozhodování patří. Za tím vším je důkladná analýza dat a zkušeností. Kromě poskytování přehledných informací se snažíme v rámci komunikace více přinášet témata, se kterými se mohou uchazeči identifikovat a lépe si tak budovat vztah k fakultě a svým oborům. Nejlépe přes zkušenosti konkrétních současných studentů, ať už se zapojením do výzkumu od prvního ročníku, zkušenost se studiem v zahraničí apod.
Po zápisech už se chystá nová kampaň?
Kampaň pokračuje prakticky nepřetržitě. Pracovali jsme na řadě akcí, z nichž část už je za námi ale řada dalších ještě před námi. Probíhala příprava podzimních eventů, které nejsou určeny jen uchazečům, ale i stávajícím studentům a zaměstnancům. Mezi nimi například Zahradní slavnost, kde jsme poprvé představili publikaci Dějiny psané přírodovědci, nebo Grilování děkanů na kampusu.
Ve vaší gesci je tedy mnohem víc než starost o uchazeče. Co všechno agenda obnáší?
Vnější vztahy, komunikace a marketing mají obecně za cíl budovat dobré jméno, dobrý obraz fakulty, jak u lidí z vnějšího, tak z vnitřního prostředí. Vedle péče o uchazečskou kampaň mám na starosti také fakultní akce a eventy, popularizaci vědy a výzkumu, i externí a interní komunikaci, web, sociální sítě, spolupráci s partnery a absolventy, péči o jednotný vizuální styl a jeho rozvoj, reklamní předměty. Je to týmová práce, a proto si velmi vážím svých kolegů z oddělení vnějších vztahů a marketingu, jejich odbornosti, kreativity, nasazení, spolehlivosti. Pracujeme často i o víkendech, po večerech tak, jak to vnější vztahy a komunikace potřebují.
Můžeme se těšit na nové reklamní předměty?
První sada nových reklamních předmětů s heslem „MUNI S CItem pro vědu nebo obor“ je již hotova, další budou následovat. Jde hlavně o trička, ve kterých nás kolegové a studenti úspěšně prezentují a budou prezentovat na akcích jako je Festival vědy, Open day, Noc vědců či Den otevřených dveří. V tomto duchu bychom chtěli přejít k sloganu „MUNI S CItem pro život“, který dobře vyjadřuje, jaký má naše práce smysl a poslání. Chceme budovat prestiž fakulty jako instituce, která vzdělává vědce, experty pro praxi a učitele přírodních věd.
Proč je právě vzdělávání budoucích učitelů v oblasti přírodních věd tak důležité?
Podpora vzdělávání učitelů, a zvláště učitelů přírodních věd, je velké téma. Pokud nebudeme mít kvalitní učitele přírodovědných oborů už na úrovni základních a středních škol, nebudeme mít mezi středoškoláky dostatek zájemců o vzdělávání v technických, přírodovědných a vůbec všech strategicky důležitých oborech, při jejichž studiu se bez matematiky, fyziky, chemie, geografie a biologie nelze obejít.
Porozumění přírodním zákonům, pravidlům a procesům je navíc mimořádně důležité i pro ty, kteří se ve své profesi přímo přírodním vědám nevěnují, už proto, že to pomáhá vytvořit lepší vztah k přírodě a úctě k životu.
Co vás osobně přilákalo ke studiu geografie?
Od malička jsem ráda pozorovala krajinu, četla jsem si encyklopedické knížky o přírodě, o krajině, zvířatech, rostlinách a jejich chování. A v geografii se to všechno propojuje. Nejde jen o konstatování, že něco existuje. Mě vždy bavilo ptát se, proč to tak je, jak se to vyvíjí, zda a kam to směřuje. A toto geografie umí. A taky jsem měla na střední škole výborného učitele zeměpisu. Vztah k přírodním vědám máme v rodině, dědeček byl fyzik, táta fyzikální chemik. Na přírodovědecké fakultě jsem doma.
Funkce proděkanky je časově náročná, budete mít ještě čas na výuku a vlastní výzkum?
Budu, protože o to moc stojím. Těší mě učit a baví mě výzkum. Po dobu, kdy jsem byla ve vedení univerzity jsem to musela upozadit. Kontakt jsem ale neztratila. Moji kolegové mě pak přivítali do komunity zpět. Navíc působím v oboru geoinformatika a intepretace satelitních dat, které se úžasně rozvíjí. Zahájili jsme spolupráci se vzdělávacím projektem ESA a zastupuji univerzitu v Brno Space Cluster. Dlouhodobě spolupracuji s geografy a kartografy i na Univerzitě obrany. Vedu doktorandy, kteří se zabývají právě problematikou intepretace satelitních snímků i strategií uživatelských procesů.
Vzpomněla jste na svou roli prorektorky. V čem se liší role prorektory a proděkanky?
Obě role jsou si vlastně dost blízké. Je to zřejmě dáno velikostí a pestrostí naší fakulty. Máme mnoho ústavů a oborů. Stejně jako ve vedení univerzity musím i v roli proděkanky zvažovat různé potřeby a pohledy jednotlivých součástí. Jsem ráda za všechny zkušenosti. Byla jsem u řady věcí týkajících se vnějších vztahů univerzity, například u uchazečské kampaně, u přípravy řady akademických obřadů, u zavádění jednotného vizuálního systému, měla jsem na starosti stoleté výročí univerzity. Proto jsou mi současná témata fakulty velice blízká.
Děkuji Vám za rozhovor.
Tereza Fojtová
Studovala umělecké gymnázium, na Lékařské fakultě se věnuje výzkumu vývoje a regenerace zubů a prvním rokem studuje bakalářský program Životní prostředí a zdraví v centru RECETOX. Klára Cigošová rozpětím svých zájmů bourá nejeden stereotyp. Jako člověk s uměleckou duší, vhledem do právních otázek, antropologickým...
Jsi pregraduální student/ka na Masarykově univerzitě? Chceš sdílet své zkušenosti a názory na mezikulturní komunikaci? Hledáme 10 studentů a studentek (jednoho z každé fakulty, včetně českých a mezinárodních studentů), kteří se zúčastní focus group a pomohou při vývoji nového kurzu o mezikulturní komunikaci....
