Jsem ráda, že hledání obnovitelných zdrojů surovin média zajímá, říká Barbora Jankovičová, držitelka ocenění Forbes 30 pod 30

Coby doktorandka se podílí na vývoji systému, v němž by bakterie dokázaly zpracovávat odpadní rostlinnou biomasu (jako je například sláma a piliny) a vytvářet z ní užitečné chemikálie. Co by podle ní pomohlo mladým vědkyním lépe skloubit kariéru a rodinu?

11. 2. 2025 Zuzana Jayasundera

Mgr. Barbora Jankovičová

Výzkumnice I – Oddělení mikrobiologie, Ústav experimentální biologie SCI MUNI

Zabývá se tím, jak udělat z odpadu poklad, tedy nový zdroj surovin a energie. Zkoumá enzymy, které rozkládají složitou strukturu odpadní rostlinné biomasy a vytvářejí z ní užitečné chemikálie. Z nich by se mohly vyrábět například rozložitelné plasty nebo látky potřebné pro farmaceutický průmysl. V lednu projekt představila na vědeckém summitu v Singapuru. Je aktivní v popularizaci vědy. Sama za největší úspěch považuje špičkové umístění v celosvětové soutěži v syntetické biologii iGEM. Studentský tým vedla a během dvou let spolu s ním dokázala vytvořit dva vědecké projekty, které v mezinárodním klání získaly zlaté medaile. Je také držitelkou prestižního stipendia Brno Ph.D. Talent.

Více se o ní ve Forbes dočtete zde.


Foto: Irina Matusevič

Jak vnímáte ocenění Forbes 30 pod 30?

Mám z toho samozřejmě radost, ale zároveň je to takový surreální pocit. Kdyby to byl grant, nebo stipendium, jako je například Brno Ph.D. Talent, který jsem měla to štěstí získat před dvěma lety, tak člověk ví, že dostal peníze na projekt na tři roky a má nalajnované, co bude dělat. Tohle mi přijde jako skvělá příležitost, ale úplně nevím, jak ji uchopit – nejsou tu jasné další kroky.

Ocenění mě potěšilo nejen z osobního hlediska, ale také proto, že je to ocenění pro vědu a náš obor. Je to skvělé pro medializaci tématu mého výzkumu a dokazuje to, že téma udržitelnosti a hledání nových zdrojů surovin a energie média zajímá. Dělá mi radost, že společnost vnímá, že se tady u nás takové věci dějí a že jsou důležité a ocenění hodné.

Jaké bariéry ve své kariéře vnímáte jako mladá žena vědkyně?

Je to věc, nad kterou teď hodně přemýšlím. Snažím se navštěvovat semináře a workshopy na téma ženy ve vědě, protože jsem teď v půlce doktorátu a už přemýšlím, co budu dělat po něm. Chtěla bych rodinu a je náročné to s akademickou kariérou skloubit. Například v biologických oborech, jakmile žena vědkyně zjistí, že je těhotná, končí jí přístup do laboratoře, což je rozhodně správně z hlediska bezpečnosti, ale organizačně je to náročné. Další věc je, jak si zorganizovat rodičovskou dovolenou a kdy se vrátit do práce. A když budu mít doktorát z Masarykovy univerzity, nemůžu jít na postdoktorandskou pozici zase na MUNI, což znamená, že budu muset pravděpodobně někam do zahraničí, a to je s malým dítětem hodně náročné.

Co by podle vás ženám v podobné situaci pomohlo?

Mně by pomohlo, kdybych mohla zůstat na stejném místě na postdoktorandské pozici, protože už to prostředí znám, mám to blízko, mám tady zázemí a znám tento projekt. Bylo by jednodušší navázat na něco, co jsem dělala předtím, než se starat o nové dítě a mít novou práci na novém místě. Rozhodně rozumím tomu, že je důležité vyjet do zahraničí a nabrat zkušenosti, ale možná by se ta podmínka mohla nahradit něčím jiným, třeba nějakým vycestováním v předchozí etapě studia. Tohle je ale jen můj pohled na věc, ostatní ženy to třeba budou mít jinak. Proto si myslím, že když instituce nebo společnost obecně vytváří nějaký podpůrný systém nebo program pro podporu návratu do práce po rodičovské dovolené, musí v něm dopředu počítat s individuálními podmínkami a flexibilitou, aby to dobře fungovalo. Každá žena je jiná, má různé možnosti díky různému rodinnému zázemí a taky různé děti mají různé potřeby.

Co vnímáte jako předpoklad vašeho úspěchu?

Od malička jsem vedená k tomu dotahovat věci do konce. Jsem perfekcionista, což někdy může být na škodu, protože se příliš soustředím na detaily, které nejsou pro celkový obraz tak důležité. Ale to, že když něco začnu, tak to dokončím, mi hodně pomáhá. Je také důležité, aby člověka bavil vědecký proces samotný. Když vás tento proces baví, najdete si v každém tématu něco zajímavého, co budete chtít zjistit a dokázat. Také je dobré, když se člověk věnuje něčemu, co mu dává vyšší smysl, a dokáže si obhájit, proč touhle prací tráví tolik času a úsilí.

V čem má vyšší smysl váš výzkum v oboru bakteriálního inženýrství?

Naším dlouhodobým cílem je upravit naše bakterie tak, aby dokázaly zpracovávat nestravitelnou rostlinnou biomasu a vyrábět z ní hodnotné látky, které se dnes vyrábí z ropy. Dává mi to smysl, protože ropa je surovina, které je na planetě omezené množství a její využívání není udržitelné. Přechod na obnovitelné zdroje chemikálií a energie, které by životnímu prostředí škodily méně než ropa, je pro mne vyšším smyslem.

 

 



 


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.