Eozinofilní ezofagitida (dále EoE) je chronické zánětlivé onemocnění jícnu, podmíněné histologickým nálezem eozinofilní infiltrace sliznice jícnu a z ní vyplývající dysfunkcí jícnu. EoE se řadí k dominantně non-IgE mediovaným formám potravinové alergie a jejím spouštěčem jsou potravinové antigeny, obsažené zejména v kravském mléce, vejcích a pšenici. Prevalence EoE celosvětově stoupá a v současné době se odhaduje na 0,5 – 1/1000, nicméně je stále významně poddiagnostikováno. Onemocnění se manifestuje jako velmi variabilní a s věkem se měnící klinické projevy. Zejména u malých dětí se symptomy EoE překrývají s refluxními projevy nebo funkčními potížemi, což oddaluje dosažení správné diagnózy. K dlouhému symptomatickému období před stanovením diagnózy a dosažení kontroly onemocnění ale přispívá zejména nepodkročitelnost provedení invazivního endoskopického vyšetření jícnu (vzhledem k věku často v celkové anestezii) s etážovým odběrem vzorků sliznice, jež je jak podmínkou stanovení diagnózy EoE, tak i sledování efektivity léčby. Cílem léčby EoE je dosažení zejména histologické remise jako prevence rozvoje ireverzibilních striktur. Tři základní modality léčby se variabilně kombinují v přístupu step-up či step-down na základě výsledků z periodických endoskopických kontrol a histologických vyšetření sliznice jícnu. Vzhledem k věku pacientů a nutnosti opakovaných celkových anestezií, představuje tento přístup velké nároky na pacienty i jejich pečovatele. Časná detekce EoE v terénu variabilních klinických projevů a monitorace účinné léčby během počáteční zánětlivé fáze postižení jícnu je absolutní nutností, protože jedině tak budeme schopni zabránit ireverzibilní fibrostenotické přestavbě jícnu u postižených dětí se vznikem striktur. V současné době nejsou pro tyto účely k dispozici žádné neinvazivní markery.